Brazilský motorsport není známý jen tradičními Chevrolety Opala, Vectra nebo Mitsubishi Lancer. Na místních okruzích a rallyeových tratích se objevily některé z nejneočekávanějších závodních strojů: od Volkswagenu Fusca se dvěma motory, který postavili bratři Fittipaldiové, přes závodní Fiat Marea Weekend, vojenský Agrale Marruá až po repliku Fordu GT40 od týmu MC Tubarão.
Některé z těchto aut vyvinuly tovární týmy, jiné vznikly v malých soukromých dílnách a u nadšenců. Soutěžily v silničních závodech, vytrvalostních maratónech, rallye i národních šampionátech. Zde je 20 nejzajímavějších příkladů z historie brazilského závodění.
V roce 2003 se 11. ročníku Rally dos Sertões – jedné z nejvýznamnějších brazilských off-road soutěží – zúčastnily dva vysoce neobvyklé Fiaty Doblò. Projekt realizovala Fiat ve spolupráci s týmem Clauset Racing a studenty několika brazilských univerzit.
Závodní verze se od sériového Doblò lišily téměř ve všem. Motor byl uložen uprostřed vozu a tvořila ho 2,45litrová pětiválcová jednotka z Fiatu Marea.
Motor produkovat přibližně 195 koní, byl spojen s pětistupňovou převodovkou a poháněl zadní kola. Vozy měly také nezávislé zavěšení všech kol, ventilované kotoučové brzdy a 140litrovou palivovou nádrž.
Mitsubishi Lancer sloužil jako jeden z designových prototypů pro Stock Car Brasil v polovině 2000. V sezonách 2006 a 2007 startovaly vozy Lancer V8 v nejvyšší kategorii šampionátu, za jejichž volantem usedali mimo jiné Cacá Bueno a Antônio Jorge Neto.
Tyto stroje neměly s běžnými silničními Lancery téměř nic společného: šlo o speciály s trubkovým rámem, motory V8 a karoserií, která byla pouze siluetou sériového vozu. V roce 2006 Cacá Bueno s Lancerem vyhrál šampionát Stock Car Brasil.
Jedním z nejzvláštnějších vozů v historii brazilského motorsportu je dvoumotorový Volkswagen Fusca, který na konci 60. let postavili bratři Wilson a Emerson Fittipaldiové společně s inženýrem Ricardem Divilou.
Místo snahy o velký výkon z jednoho malého plochého čtyřválce namontovali dva motory Volkswagen, čímž vznikl jeden osmiválcový plochý motor. Výsledkem bylo přibližně 250–260 koní v autě vážícím asi 500 kg.
Fusca startoval ve vytrvalostních závodech a dokázal udivovat i proti mnohem výkonnějším evropským prototypům. V kvalifikaci na 1000 km Jacarepaguá obsadil druhé místo, porazil Ford GT40 i Lola T70 a zaostal jen za Alfou Romeo T33. Ze samotného závodu odstoupil kvůli poruše převodovky.
Copa Chevrolet Montana vznikla v roce 2010 sloučením Stock Car Light a Pick-up Racing. Sloužila jako doprovodná kategorie Stock Car a byla jedním z odrazových můstků do hlavního šampionátu.
Přestože karoserie připomínala sériový Chevrolet Montana, závodní vozy měly trubkový rám JL Racing, laminátové panely karoserie a 5,7litrové motory Chevrolet V8. Motory dávaly přibližně 350 koní, výkon přenášela sekvenční převodovka.
Šampionát existoval pouze tři sezony – od roku 2010 do 2012.
Ford Maverick Berta-Hollywood patřil k nejznámějším závodním Maverickům v Brazílii 70. let. Vůz připravil pro tým Hollywood v divizi 3 uznávaný argentinský inženýr Oreste Berta.
Standardní vidlicový osmiválec Ford 302 prošel rozsáhlými úpravami a dával přes 450 koní. V sezonách 1974 a 1975 patřil k nejrychlejším vozům své třídy.
V roce 1974 s ním Tite Catapani vyhrál prestižní 500 km Interlagos. V šampionátu 1975 skončil Maverick Berta-Hollywood v Divisão 3 na třetím místě.
Puma AM4 Nechi byla závodní verzí brazilského sportovního vozu Puma AM4 vyvinutou speciálně pro vytrvalostní závody. Debutovala v roce 1991 a závodila do roku 1994.
Používala laminátový monokok vážící přibližně 760 kg. Vůz poháněl vzadu uložený 1,8litrový motor Volkswagen AP na etanol. Závodní verze měla dva karburátory Weber 45, speciální sací potrubí od Berty a další závodní komponenty. AM4 Nechi startovala v dlouhých závodech včetně Mil Milhas Brasileiras a slavila vítězství.
Fiat Marea Weekend Turbo patřil k nejzvláštnějším továrním závodním projektům Fiatu v Brazílii na začátku 21. století. Vůz připravil tovární tým Fiat a startoval v Mil Milhas Brasileiras a dalších vytrvalostních podnicích.
Marea Weekend se stala prvním kombi, které kdy startovalo v Mil Milhas. Závodní verze využívala standardní dvoulitrový pětiválec s turbem, přeprogramované vstřikování však zvýšilo výkon z 182 na 240 koní.
V roce 2001 kombi dojelo ve své třídě čtvrté, před mnoha specializovanějšími sportovními vozy. V roce 2004 Marea Weekend Turbo vyhrála svou kategorii v 1000 km Brasília.
Fiat Linea se ukázal jako překvapivě úspěšný základ pro závodní auto v jižní Brazílii. Tyto stroje startovaly v Campeonato Gaúcho de Super Turismo – regionálním šampionátu s velmi různorodým polem vozů.
Dnes jsou vozy vyvinuté z bývalého Trofeo Fiat Linea přípustné i do kategorie GT tohoto šampionátu. Série sama míchá moderní závodní auta se staršími třídami.
V roce 2018 vyhrál Fiat Linea prestižní šestihodinový závod na okruhu Guaporé: Matteus Stumpf a Julio Martini absolvovali 227 kol, tedy přibližně 700 km.
Fúria GT patří mezi méně známé brazilské sportovní vozy postavené na základě modelu Bianco S. Závodní verze dostala patřičné úpravy a používala se ve vytrvalostních závodech.
Bianco S byl malý brazilský sporťák s laminátovou karoserií, takže závodní Fúria GT byla extrémně lehkým závodním strojem. Je jedním z mnoha příkladů, jak malí brazilští výrobci a týmy přetvářeli silniční sportovní vozy na soutěžní speciály.
V 80. letech existovala v Brazílii neobvyklá kategorie Turismo 5000, která jezdila na vnějším oválu starého Interlagosu. Mezi konkurenty byl i slavný Ford Maverick Neye Faustina.
Turismo 5000 existovala jen krátce, ale její vozy byly skutečnými vysoce výkonnými závodními stroji s motory V8.
Faustino se stal jedním z nejviditelnějších jezdců kategorie: podle společnosti Automotor Batista, která vozy připravovala, jeho tým vyhrál dva šampionáty během tří let účasti.
MC Tubarão je jedním z nejznámějších brazilských závodních týmů, zejména ve vytrvalostních závodech a Super Turismo. Mezi jeho vozy patřily i prototypy Aldee, které startovaly v regionálních i národních podnicích.
Aldee je klasickým příkladem brazilského sportovního prototypu. Vozy této rodiny pravidelně startovaly ve vytrvalostních závodech včetně 12 hodin Tarumã.
V 90. letech Aldee RTT s motory Volkswagen opakovaně startovaly a vyhrávaly významné vytrvalostní podniky. V pozdějších letech vozy Aldee pokračovaly v závodění v rámci moderního programu Super Turismo.
Toto se týká konkrétně Volkswagenu Gol, nikoli Golf. Tým MC Tubarão používá Gol v moderní sérii Super Turismo, kde soupeří s mnohem exotičtější technikou.
Aktuální Super Turismo Gaúcho povoluje Gol v několika kategoriích a vozy se mohou od sériových provedení výrazně lišit.
V roce 2026 jeden z vozů Gol týmu MC Tubarão stále závodí v šampionátu: na Santa Cruz 200 startoval z pole position ve své třídě a po opravě hnacího ústrojí dojel čtvrtý v kategorii TS.
Nejde o originální historický Ford GT40, ale o moderní závodní vůz týmu MC Tubarão stylizovaný podle legendy. Projekt vznikl poté, co tým na začátku roku 2022 prodal svůj předchozí Aldee.
Vůz byl původně určen pro Super Turismo, tým však zvažoval i jeho nasazení ve vytrvalostních závodech.
Chevrolet S10 Rally patřil k oficiálním továrním závodním vozům GM v Brazílii. Konkrétně S10 startovala několik let v Rally dos Sertões.
Dnes je jeden z originálních vozů S10 Rally z roku 2004 zachován a restaurován v rámci programu Vintage Chevrolet.
GM uvádí, že tyto vozy reprezentovaly značku v rallye od konce 90. let do začátku 21. století a dosáhly vítězství v Rally dos Sertões. Závodní S10 dostala ochranný rám, vyztužení karoserie a speciální mechanické úpravy pro náročné off-road podmínky.
Další neobvyklý Maverick jezdí v Campeonato Gaúcho de Super Turismo. Vůz patří jezdci Leovaldu Petrym a je vybaven motorem V8.
V dnešním Super Turismo tento Maverick s číslem 302 závodí ve velmi různorodém poli – od běžných brazilských modelů přes prototypy až po GT vozy.
Například v jednom závodě na Guaporé Petry pokračoval po incidentu na startu a dokázal se po opravách vrátit zpět do čela i přes ztracená kola.
„Chapellet“ je jedno z nejzvláštnějších jmen brazilského motorsportu. Tento závodní vůz kombinoval prvky Chevroletu Chevette a Chevroletu Kadett – modelu známého na jiných trzích jako Opel Kadett nebo Vauxhall Astra.
Vůz byl postaven pro start v Mil Milhas Brasileiras v 90. letech a byl spojen s oficiálním závodním programem General Motors.
Projekty tohoto typu dokonale ilustrují charakter brazilského motorsportu té doby, kdy se z lokálních verzí známých modelů daly vytvořit zcela unikátní závodní stroje.
Agrale Marruá je možná jedním z nejneočekávanějších vozidel v historii brazilského závodění. Původně vyvinutý jako vojenský off-road byl v roce 2007 týmem Gramacho Racing přiveden na závodní trať.
Projekt vedl tým Gramacho Racing, jedním z jezdců byl Franco Stedile, který má vazby na Agrale. V souladu s předpisy Pick-up Racing zůstal zachován původní rám Marruá, byť byl vyztužen.
Kabina zůstala sériová, byla však doplněna ochranným rámem a dalšími závodními úpravami.
Při svém debutu kvalifikoval hostující jezdec Wagner Ebrahim na třetím místě a Stedile na sedmém. Ebrahim v závodě dojel čtvrtý.
Po změně technických předpisů Pick-up Racing se starší vozy staly zastaralými, některé Marruá však pokračovaly ve startu ve vytrvalostních závodech.
Chevrolet Omega patřil k hlavním vozům Stock Car Brasil v 90. letech. Velmi známý byl vůz týmu Castrol, za jehož volantem seděl Ingo Hoffmann – nejúspěšnější jezdec historie Stock Car.
Hoffmann vyhrál šampionát 12krát, tituly z let 1994, 1996, 1997 a 1998 získal právě s Chevroletem Omega.
V sezoně 1994 závodil s Omegou poháněnou 4,1litrovým motorem V6.
Ford Escort „Flecha de Prata“ je jedním z nejznámějších brazilských závodních Escortů. Vůz byl postaven na základě Escortu XR3 a startoval na začátku 90. let v Campeonato Brasileiro de Marcas.
Závodní auto mělo vyprázdněný interiér, kompletní ochranný rám a 1,8litrový motor Volkswagen AP produkující přibližně 190 koní při hmotnosti vozu pouhých 720 kg.
S tímto Escortem vyhrál Andreas Mattheis šampionáty v letech 1992 a 1993. V roce 2009 vůz znovu objevil jezdec Nene Finotti, poté byl restaurován a vrácen na trať.
Chevrolet S10 patřil k hlavním vozům v Pick-up Racing – brazilském šampionátu, který běžel od roku 2001 do 2009. Kategorie sloužila jako závodní alternativa k běžným cestovním vozům a využívala středně velké pick-upy.
Na začátku 21. století v Pick-up Racing soupeřily S10, Ford Ranger a Dodge Dakota. Vozy byly vybaveny dvouturbovými motory V6 s výkonem kolem 310 koní; později po přechodu na etanol výkon stoupl na přibližně 400 koní.
Pick-up Racing byl spojen se Stock Car a v roce 2010 byl nahrazen novou Copa Chevrolet Montana.
